Servis lyží, část druhá: Voskování

Kdo maže, ten jede. A kdo maže lépe, jede rychleji. To je obecná pravda, která platí už od konce 1. světové války, kdy firma SWIX začala vyrábět první syntetické vosky a upustilo se tedy od mazání lyží slanečky a uzeným masem.

Ale jak správně namazat lyži na druhý den nikdo 100% neví. Je to taková lehká magie a nikdo na ní nemá ten správný a univerzální recept… nebo snad jo?

Radim Palán si pro Vás připravil už 2. článek, ve kterém najdete jeho základní postřehy z oblasti mazání lyží. I na snowboard se dají tyto principy aplikovat.
První článek, pojednávající o základních servisních procedurách naleznete tady. Dále se tu objeví ještě 2 texty - broušení hran a správná péče o prkýnka.

2.1 Proč a jak často voskovat?

Vosk potřebuje každá skluznice, takže mazat by měli všichni- lyžaři, běžkaři i snowboardisté. Jak jsem již psal, kdo bude pořádně mazat, pojede rychleji, bezpečněji a nebude ho to stát tolik sil. Navíc ochrání svá „prkýnka“. Navoskovaná skluznice je totiž vyživená, nevysychá a zachovává si pružnost. Kdo voskuje málo, pozná to podle vyschlé skluznice - blýskavě černá barva se změní na šedivou a v krajním případě až bílou - zoxidovanou. To je problém, který už není lehké napravit a lyži oživit.

Vosk na lyži vydrží max. 1 až 2 dny ježdění. Záleží to na kvalitě vosku, kvalitě nanesení, agresivitě sněhu a lyžaři- podle počtu sjezdů a rychlosti.

2.2 Druhy sněhu

Máme mnoho druhů sněhu a různé druhy vosků, které se na lyže nanášejí podle skupenství, teploty, kvality sněhu a aktuálního počasí - hlavně podle vlhkosti vzduchu.

Zde jsou 4 nejčastější druhy sněhu, se kterými se běžně setkáváme:

Čerstvý sníh nebo padající sníh je neměnná krystalická forma sněhu, která se vyskytuje v různých tvrdostech a ostrostech krystaluv závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu.

Jemnozrnný sníh (starý) prošel jedním nebo více proměnnými procesy v důsledku teplotních změn, při nichž se vždy struktura mění (od ostrých k zrnitému nebo zaoblenému tvaru krystalu).

Hrubozrnný mokrý sníh- sníh se při vícenásobném promrznutí a roztání stane hrubozrnným (1-3mm) - pod bodem mrazu.
Umělý sníh- čerstvý umělý sníh je obzvláště agresivní a tupý. Vyžaduje si proto tvrdší vosk. Při dlouhodobějším působení tání a mísení s jinými sněhy se jeho struktura může opět přiblížit měřítku přírodního sněhu (preparací a frézováním těžkých roleb dochází k mechanické formě přeměny struktury sněhu).

2.3 Dělení lyžařských vosků

Lyžařských vosků jsou tisíce a každá firma má nějaké své speciální, ale cílem tohoto textu není zabývat se všemi existujícími.

Vosky dělíme podle teploty sněhu, nebo podle teploty vzduchu od studených -32st. C až - 5st. C, po teplé -4st. C až + 10st. C. Někteří výrobci uvádějí teplotu sněhu a někteří teplotu vzduchu.
Teplotu sněhu měříme zasunutím speciálního lyžařského teploměru do vrchní vrstvy sněhové pokrývky.

Jestliže je na vosku uveden konkrétní údaj plusových teplot (např. rozmezí -2st. C - +2st. C), znamená to, že výrobce uvádí teplotu vzduchu. Teplota sněhu nemůže být nikdy vyšší, než 0 st. C. Velice obecně lze říci, že teplota sněhu přes den "dohání" teplotu vzduchu.

Dále se vosky dělí podle obsahu fluoru. Od hydrokarbonových (CH- bezfluorových), ve kterých fluor není, přes lowfluorové (LF nízkofluorových)- v kterých je fluoru minimálně a highfluorové (HF vícefluorové) vosky, až k různým speciálním vysocefluorovým emulzím. Čím více fluoru obsahují, tím lépe jedou. Na přezmrzlé sjezdovce jsou zbytečností, ale na mokrém nebo novém sněhu jsou pro závodního lyžaře nepostradatelné. Obsah fluoru se dá snadno odvodit od prodejní ceny těchto přípravků. Z pravidla platí, že čím více fluoru, tím vyšší cena. Tyto fluorové vosky jsou velice agresivní vůči skluznici, proto se nanášejí až po základové vrstvě a měly by se vždy sjet. Když se nesjedou, tak je nutné je co nejdříve ze skluznice odstranit ručně.

Existuje řada výrobců lyžařských vosků, jakými jsou např. firmy Swix, Toko, Vola, Holmenkol, Vauhti, Skivo a mnoho dalších. Vosky, jak je již zmíněno výše, lze nanášet ve více vrstvách, ale neměly by se kombinovat vosky různých výrobců... i když v praxi se to tak většinou dělá.

2.4 Postup při voskování

Před vlastním nanášením vosků je lyži nejprve třeba osušit. Poté zbavit skluznici nečistot a hlavně starých vosků. To je důležité proto, že nový vosk by na ní náležitě nedržel a po krátké době by se sjel. A mazat tvrdší vosk na měkčí je jako pokoušet se popsat mastný papír propiskou.

Starých vosků se zbavujeme nejprve stěrkou. Ideální je speciální umělohmotná, ale dá se nahradit třeba i obyčejným pravítkem. Kovová nebo skleněná se kvůli její ostrosti používat nedoporučuje.

Dále se volí hrubší kartáče k vykartáčování vosku ze struktury. Někdo tvrdí, začít ocelí, potom použít nylon, či žíně (podle typu sněhu) a nakonec nejjemnější kartáč. Někdo jiný používá nejdříve žíně, protože jdou prý nejhlouběji a až potom ocel atd…
Šetrnější je dát si více práce a vosk z lyží dostat pomalu a jemně. Pokud chcete tuto činnost urychlit nebo prostě jen ulehčit, je tu rotační kartáč, připevněný k vrtačce. Ten skluznici může ale nadměrně vysušovat. Vše má své pro a proti.

Když je starý vosk odstraněn, přetře se skluznice Fiebertexem, aby se otevřela + jemným hadříkem (polishing cloath, který z ní vytáhne prach a jiné nečistoty) a začne se nanášet vosk nový.

Nyní existují 2 cesty, jak lyži navoskovat: za studena nebo za tepla- žehličkou.

Za studena se lyže nenavoskuje tak dobře, ale občas není jiná možnost. Vosk se na lyži nanese pouhým třením kostky vosku o skluznici po směru jízdy a poté zakorkuje speciálním korkem a vyleští jemným kartáčem.

Vhodnější je voskovat s použitím různých nástrojů, které vosk roztaví. Skluznice vosk poté lépe přijme a nasaje.

Použít můžeme i pouhý fén na vlasy, kterým lze kostku vosku roztavit a následně nakapat a rozetřít.

Lyži můžeme dát rovněž do speciální vaničky (trouby), kde leží namočená v roztaveném vosku a vosk sama nasává v průběhu několika hodin.

Ideální je ale nanášet vosky speciální žehličkou, na které je přehledně vidět na jakou teplotu je rozpálená.

Jak jsem zmínil výše, je nutné nanášet nejdříve tvrdší (studenější) vosky a až poté vosky měkčí (teplejší). Také je dobré nanášet nejdříve vosky s nižším obsahem fluoru a až na ně více fluorové.
Vosky lze nanášet tzv. nakapáváním, nebo úspornějším naklepáváním na skluznici.

Obvykle se postupuje tak, že se skluznice nejdříve vytvrdí studeným voskem (žehlička bývá obvykle rozpálená na vyšší teplotu), který se po zaschnutí důsledně strhne a vykartáčuje, aby opět vystoupila struktura.

Na lyži a v drážkách struktury, i když to není pouhým okem vidět, zůstane mikroskopická vrstva vosku. Na ní je již možné nanášet další vrstvu vosku, která koresponduje s aktuálními sněhovými podmínkami. Nechá se do rána zaschnout (někdo dává lyže do studena, aby se vosk pořádně vytvrdil, a naopak někdo jiný je dává k topení, aby se vosk řádně nasál do lyže). Ráno se pak strhává a kartáčuje, aby se znovu objevila struktura.

To pro základní přípravu lyže (i na závody) stačí.

Posledním detailem je nanesení vysoce fluorového tekutého roztoku před samotnou jízdou. Tato operace se provádí pouze pár minut před začátkem sjezdu, protože fluor z vosku pomalu vyprchává. Nejdříve se pomocí speciální houbičky roztok nanese na skluznici. Nechá se cca 5 minut schnout a poté se zakorkuje přírodním korkem a vykartáčuje jemným nylonovým kartáčem. Tento vosk vydrží na skluznici jen pouhých pár desítek metrů, ale lyže klouže nepopsatelně rychleji.

Když se na skluznici při zažehlování vosků tvoří malé bublinky, je nutné očistit všechen vosk a odmastit ji denaturalizovaným lihem.

Nové a ještě nevoskované lyže je třeba před první jízdou pořádně provoskovat. Provádí se to jednorázově pomocí žehličky tzv. výplachovým voskem, který se 3x nanese a 3x strhne. Poté se může začít voskovat již běžným způsobem. Čím víckrát se lyže provoskuje, tím rychleji vám pofrčí.

Takže tak ;) a brzy si pořádně nabrousíme hrany lyží!

Ráďas

V problematice lyžařských technologií a mazání platí, že co člověk, to odlišný názor. Proto je dobré znát co nejvíce názorů a pohledů na věc a na základě těchto znalostí si vytvořit vlastní postupy. Zde předkládám mé postřehy k rozšíření, nebo alespoň osvěžení, těch Vašich.
Předesílám, že se zaměřuji pouze na Alpské lyžování (na sjezdovky, ne na běžky a snowboard) a že tento text není nijak reklamně zaměřen.
Vycházím ze svých zkušeností, přečtených knih a z rad od mnohých odborníků a servismenů, kterými se řídím a podle kterých postupuji při trénincích a při závodech. Za jakýkoli postřeh, koment, nebo názor budu vděčný! ;)